OBEC LADNÁ - oficiální web obce Ladná
Obecní úřad: Masarykova 119/60, 691 46 Ladná | tel.: 519 324 502 | info@obecladna.cz | kontakt

Zajímavosti

LADENSKÝ MLÝN

V každé době se historici zmiňují o této budově, která sehrála v historii obce nemalou roli. Byl to jeden z nejstarších a největších mlýnů v širém okolí.
První písemná zmínka o mlýnu je z roku 1334 („mlýn o 8 kolech“), kolem roku 1373 byl mlýn zbožím markraběcím, až do roku 1579 byl mlýn královským lénem ( připadl králi Rudolfu II.) V roce 1638 byla Ladná pravd. i s mlýnem prodána za 250.tis. zlatých Karlu Eusébiu z Lichtenjštejna, rod Lichtejnštejnů ji vlastnil až do roku 1848.
V roce 1899 byl mlýn rekonstruován: byl vystavěn o dvě patra, voda se na něj naháněla stavem o 7 stavidlech, mlýn byl výhradně zařízen na selské mletí. V roce 1928 se stále mluví o knížecím mlýně, kam se jezdí mlet „k pantátu Lůckému“.
Dne 29. 9. 1950 byla na mlýně zřízena družstevní prádelna. Mlýn ukončil mletí v roce 1960, následně zde byl sklad obilí. Zaměstnával jednoho úředníka a tři dělníky. Posléze pak sloužil mlýn jako sklad různého materiálu JZD, v době vlastnictví JZD zde byl používán služební byt pro členy JZD. Mlýn byl zakoupen a restaurován firmou KOVO Prudík v letech 1999 - 2000.

Landerský mlýn

KAČENÁRNA

Byla zvláštním případem mysliveckého zařízení, které sloužilo k odchytu vodního ptactva, zejména divokých kachen. Toto zařízení bylo vybudováno u Ladné Lichtenštejny koncem 17. století a dochovalo se částečně až do dnešní doby, i když svému účelu přestalo sloužit již před druhou světovou válkou. V první polovině 19. století se na této kačenárně chytalo ročně 8.-10.000 divokých kachen. Základem odchytového zařízení byla malá vodní nádrž, rybník obdélníkového tvaru o rozměrech 128x120m, který měl samostatný přítok a odtok vody. Ve všech jeho rozích vybíhaly dál do terénu vodní kanály tak, aby tam mohly kachny bez problému veplout. Stáčely se do oblouku tak, aby ze vstupu nebylo vidět na jejich konce. Po obvodu byl celý kanál ohrazen ploty ze suchého rákosu až do výšky 2m tak, aby kachny nedohlédly na břeh. Chycené kachny se zpravidla zabíjely a ihned dodávaly do zámecké kuchyně nebo se dále prodávaly. Ulovené živé kachny byly převáženy povozy, později vlakem zvláště do Vídně a jiných větších měst.

kačáreň

Nahoru

NÁŘEČÍ

Charakteristika nářečí obce Ladná

Obec Ladná patří do jižní (slovácké) podskupiny východomoravské nářeční skupiny. Jižní vm. nářečí, tj. jižní část vm. nářeční skupiny, zaujímají většinu tzv. Slovácka na jihovýchodní Moravě, od nejjižnějšího výběžku jihovýchodně od Břeclavi k severu téměř po Zlín a Valašské Klobouky. Západní hranice jižní skupiny proti okrajovým, tzv. dolským nářečím probíhá zhruba jižně od Napajedel, západně od Uherského Hradiště a Veselí nad Moravou, jižně od Kyjova a západně od Břeclavi, východní hranice se s výjimkou kopaničářského úseku kryje s jazykovou hranicí česko-slovenskou.
Vliv moderní doby zasáhl mimo jiné i slovní zásobu. Dochází k vyrovnávání místních dialektů v důsledku většího pohybu obyvatelstva a kontaktu mezi lidmi. Zanikají slova spjatá s dřívějším způsobem života, s reáliemi, které dnes již neznáme. Do běžné slovní zásoby pronikají výrazy, které přinesla nová doba. Tyto výrazy jsou spojeny s rozvojem ekonomiky, podnikání, cestovního ruchu apod. Mnohá tato slova se často přizpůsobují místnímu úzu po stránce hláskoslovné a tvaroslovné: televiza, vídejo, buťik.
Z užívání se vytratily zejména výrazy spjaté s tradičním způsobem hospodaření a řemesly, např.: knutel, špajzovat, futrpant, mizí názvy hospodářských budov: futerňa, hospodářských zvířat: junec, odstafča apod. Z dřívějších názvů pokrmů, jako jsou šurimajzl, bundavina (větš. prostá zeleninová jídla), můžeme vystopovat životní úroveň minulých generací.
Zanikají expresívní slova lokálně omezená, svérázná a individuálně tvořená. Bývají nahrazovány slovy užívanými obecně, např.: kmásat - trhat, plandat - viset apod.
Zanikají "exkluzivní" nadávky expresivního rázu ( ufňáganec, zaškňúřenec, hovňiflinta) a jsou nahrazovány expresívními slovy "hrubšího ražení", což je jev obecně rozšířený.
Při tvoření slov se upouští od užívání přípon, které slovu dodávají emocionální zabarvení, např. očénko, ručénka, hrozitánský, veličajzný apod.
Mnoho výrazů zaniká spolu s mizením věcí a předmětů běžné denní potřeby, které již byly nahrazeny předměty modernějšími, např. vangla, strožoch.
Velké množství výrazů bylo převzato z jiných jazyků, zejm. slovenštiny a němčiny, např.: turkyň, lúbit, banovat, glgat, tepich, šporhelt, fjertoch, fortňa apod. Také tyto výrazy jsou nahrazovány výrazy českými (pucovat - čistit, banovat - litovat apod.).
Díky trvajícímu zájmu o lidové umění, zejm. písně a tance, se v povědomí udržují názvy kroje a některé výrazy z lidových písní, např. ligotat, pérečko, apod.Tradiční dialekt se celkem ještě udržuje. Stírají se především jeho výrazné a lokální znaky a odumírají jevy, které souvisí se starým způsobem života na vesnici. To se projevuje obecně u mladší generace.

Zdroj: Svěrák, F. : Nářečí na Břeclavsku a dolním Pomoraví.
Praha 1966

Slovník lanštorfsko-český

AGNÚSTEK : medailonek
ALDAMÁŠ: výslužka za práci
ASTRIKÁNKA: mužská kožešinová čepice
BAJA : tmavá špinavá místnost nebo dům
BREBERKA. : veš
BRGOŠ : okoun
BUNDAVINA : pokrm z vařené zeleniny podávaný k masu
CIBÉBA : hrozinka
DRKOŤINA : pokrm z rozsekaného masa, kůží ap., zalitý rosolem
DRCNÚT : trknout
DUŠA : prostor pro náplň v buchtě
EGREŠLA : angrešt
FANFRNOCH. : ozdoba křiklavé barvy na ženských šatech
FIRHUŇKA : záclona
FJERTOCH : krajková zástěra ke slavnostnímu ženskému kroji
FRFŇIT SA: nimrat se, rýpat se
FUTERŇA. : místnost na přípravu krmiva pro dobytek
GÁŇK. : vstupní místnost v domě
GLGAT: pít velkými doušky
GUČA : 1. chumáč ovoce na stromě, 2. opuchlina, 3. chumel
GULIVÁR. : kynutý knedlík
HALUZ : větev
HÉPAT: skákat, poskakovat
HERBERK : nepořádek 
HLÍSTA : dešťovka
HORNÓDLA: vlásenka
KACABAJA : mužský krátký kabátek do pasu z tmavého sukna
KAMRLÍK : malá místnost v domě (spíše sklad apod.)
KFICHT : závaží
KERELÁB: kedluben
KCHEL : kapusta
KHOSTN : zásuvková skříň na šaty
KOŽA : škraloup na mléku
KŔDEL : hejno drůbeže
KRUPÓN : kůže odřezaná ze zad prasete
KÚŠTĚK : díl, kousek
LANCÚCH : opasek
LAPJET: sedět
LATERŇA : svítilna
LEGÁTKA : židle
LINDA : topol
MAKAMIKLA : tašky s mákem
MARHULA : meruňka
NÁČENÍ : nádobí
NOŠA : ranec
NAGABAT SI : nakrást si, nabrat si
NAPCHÁVAT SA : cpát se
NOŽÍCE : nůžky
NUDRPLÉT : deska na válení těsta
ŇUCHAT : čichat
ŇÚRAT : usilovně a potajmu hledat
OBARŇICA : kroupová polévka s krví
OBLHÚT : lakomý člověk
OHAROVISKO: okurková nať
OPLÉGR : řízek rostliny
ORINGLA : náušnice
OŽRALÝ IZIDÓR : rumový zákusek
PALAZÓR : deštník
PARADAJKA : rajče
PAŽA : místo na hospodářské nářadí pod návratím
PÉCKA. : zvýšené zápraží
PCHÁČ : bodlák
PIGLOVAT : žehlit
POKLÚZAT : krmit domácí zvířectvo
POSYPÁTKO : drobénka na koláče
PREŠKOBRTKY : dřevěná kolečka
PŘIVŔZGNÚT SI : přiskřípnout si
PUNT : poklopec
PUTÉNKA : plechová (dřevěná) konvička na tekutiny s jedním uchem
RÉŽ : žito
RYGL : zástrčka na dveřích
ROZGAJDANÝ : vnějškově neupravený
ROZGLÁBENÝ : dokořán otevřený
ROZGLABKY : kalhoty s rozparkem
SKIFKA : skrojek chleba
SOPÚCH : větrací otvor v klenbě sklep
SOTÚREK: košík válcovitého tvaru vypletený ze slámy ( s jedním uchem) na litrovou láhev STROŽOCH : vložka do postele nacpaná slámou
ŠAMRDÓL : zákusek
ŠÁŠÍ : suchá tráva, keře
ŠIFONÉR : skříň na šaty
ŠIRÚCH : malý plstěný klobouk
ŠKARPA. : příkop
ŠKAŘÚPKA : 1. skořápka, 2. tvrdý obal ořechů
ŠKRALÚP : ztuhlá vrstva na povrchu tekutiny
ŠKRAMUŠA : náhubek pro psa
ŠNYDLICH : pažitka
ŠOPKA : kůlna
ŠNUPTYCHL : kapesník
ŠPAGÁT : provaz
ŠPIDLÍK : špejle
ŠPORHELT : kamna s plotnou na vaření (na uhlí)
ŠPRUGLOVAČKA : kvedlačka
ŠPRUŠLA : kulatá příčka u žebříku
ŠRAŇK : 1. zábradlí, 2. závora
ŠRÚFOVAT : šroubovat
ŠRÚTKA : větší odřezek masa
ŠTÝLEK : toporo
ŠTOKRLA : židle bez opěradla 
ŠURIMAJZL : vařené fazole s kroupami a oškvarky
TEPICH : koberec
TRDÉLNÍK : trubička
TURKYŇ : kukuřice
VANGLA : necky
VYZUNGNÚT: vypít
ZEM : podlaha
ŽUFÁNEK : naběračka
Nahoru
Obecní úřad: Masarykova 119/60, 691 46 Ladná | tel.: 519 324 502 | info@obecladna.cz | vytvořeno firmou TimeTree | Statistika návštěvnosti